STARŠÍ DOROST MFK VYŠKOV

V posledním utkání sezony 2010/2011 jsme se střetnuli s Bohunicemi. Chtěli jsme potvrdit jarní neporanitelnost, navíc domácí porážku s nedělním soupeřem ze srpna 2010 nestrávili někteří členové kádru dodnes (ještěže už chlupy na nohách dorostly).

S několika ztrátami se sestava skládala lehce i těžce – hrál ten kdo měl nohy a ruce schopné, otázka Nerudovská: Kam s ním. K dlouhodobému marodu s kotníkem Tomáši Sedlíkovi přibyl po utkání rezervního týmu v Tišnově kapitán týmu Josef Lička, dále chyběli Miroslav Matoušek a Michal Petřek.

Velmi mě potěšilo, že hráči z úcty k nově dlouhodobému marodovi Ličkovi nechali jeho šestnáctku bez úmyslu si ji navléct přes hlavu.

Premiéru si odbyl snad nejpoctivější člen dorosteneckých týmů Jan Bradáč (r. 1994), který naskočil od úvodního hvizdu na hrot útoku s kanonýrem Filipem Novotným. Na lavičku se posadili mladší dorostenci Martin Surala, šampon týmu Jiří Pospíšil, a občas krákající Šimon Vrána.

Utkání nezačalo vůbec špatně, měli jsme více ze hry, ale opět nás trápila koncovka. Kolik šancí zazdil Filip Novotný s Petrem Ondrou během utkání, to by bylo na knihu. Sem tam nás zabrzdila nezkušenost Jana Bradáče, který si občas nepohlídal defenzivní linii a vběhnul do offsidu. Ale k jeho výkonu nemám vážných připomínek, neboť splnil to, co jsem od něj očekával.

Do vedení jsme se dostali zásluhou Filipa Novotného, který využil zblokovaný balon od zdi po trestném kopu a poslal naše barvy do vedení.

Vyrovnání na sebe nedalo dlouho čekat, poločas skončil nerozhodně 1:1.

Ve druhém poločase přestali naši hráči hrát tak jako v půli první, nevím, zda nechali fotbalovou pohodu v kabině a vzali si s sebou fotbalovou pohodlnost. I tak se vedení vrátilo na naši stranu, jubilejní dvacátou brankou se o to zasloužil Filip Novotný. Poté ještě mohl zvýšit na jasných 1:3 pro Vyškov Petr Ondra, bohužel prováhal moment pro střelbu a dobíhající bek mu balon na poslední chvíli ukopnul.

Domácí soubor se začal minutu po minutce čím dál více tlačit na naši polovinu, zejména po standartkách visel gól ve vzduchu jak Babinský na šibenici.

A taky že jo, houževnatá snaha o vyrovnání přinesla domácím ovoce v podobě branky, naši beci nedokázali odvrátit centrovaný míč a ten skončil za zády Tomáše Holáska.

Dokonalé Déja vu se odehrálo v 90. minutě, když se domácí prosadili opět po centru z levého křídla a stav zvrátili ve svůj prospěch.

Dokonale nás tak vyškolili z produktivity, umíráme na neproměňování šancí, což je varování do budoucna a snad i konečně PONAUČENÍ pro některé hráče, kteří si při střelbě na tréninku dělají ze všeho prdel. Tady to máme.

zpracoval: Petr UHLÍŘ